Architektura
Usedlost Na Cibulce je jedinečným místem. Romantická komponovaná krajina parku první poloviny 19. století obklopuje hospodářská stavení, které se trochu tváří jako zámek. Průhledy, zastavení s artefakty a další zákoutí jsou spolu s budovami spojeny do celku, který čeká na obnovu.
Naším cílem bylo navrhnout obnovu Cibulky, která bude inspirativní pro malé pacienty, poskytne úlevu rodičům a nabídne posilu zaměstnancům. Chtěli jsme navázat na romantického ducha usedlosti a doplnit ji stavbou, která vyhoví provozním nárokům špičkového zdravotnického zařízení a přitom památku nepoškodí. Naopak, povede s ní důstojný dialog a posílí atmosféru okrasného statku.
Velkorysé měřítko usedlosti, dlouhých barokních a klasicistních hospodářských domů, jsme navrhli doplnit křehkou novostavbou, pavilonem, který bude uvnitř zalitý světlem a bude nenápadnou součástí východní zahrady, orientací k areálu však nabídne otevřenou náruč hostům. Dům, který bude mít jinou kvalitu, než mají zděné historické budovy, otevřený a propojený s okolím.
Areál je přirozeně rozdělen na dvě základní části definované stávajícími budovami. Jižní, určenou kontaktu s veřejností a na část severní, určenou pro klienty hospice. Rozmístění historických budov nabízí srozumitelné funkční uspořádání vnějších prostorů. Západní zahrada je určena široké veřejnosti. Navazuje na dům zahradníka s kavárnou, je doplněna oranžérií, dětským hřištěm a pěstebními záhony. Vnitřní dvůr usedlosti dovoluje projít kolemjdoucím při procházce a obsahuje prostory pro cílené návštěvy. Na dvůr navazují vstupy do společenského sálu, do terénní péče, do Nadací rodiny Vlčkových nebo do Zlaté rybky. V prostoru stodoly mezi bývalými holubníky navrhujeme vytvořit prostor pro workshop rodičů. Mohou zde vázat květiny, vyrábět léčivé čaje a podobně. Produkty se pak mohou prodávat v kavárně, případně přímo v místnosti dílny.
Další zahrady pak slouží pacientům, rodičům a zaměstnancům. Vnitřní nádvoří nabízí chráněný prostor pro společenský život hospice, severní a východní zahrada pak prostor pro procházku nebo tiché rozjímání.
Provoz
Hlavní vstup do budovy hospice vede přes průjezd pod věží Cibulky do recepce. Umístění recepce je navrženo na křížení tří domů. Recepční tak má dobrou kontrolu nad přístupem návštěvníků i pohybu v domě. Z recepce je zajištěn příjem dlouhodobých pacientů, stejně jako ambulantních klientů, kteří mají ordinace a návštěvní místa v severním křídle. Příjezd a odjezd sanitky může využít tři možná zastavení k dopravě pacienta. První, hlavní je stání ze dvora před průjezdem. Proti nepřízni počasí je zde navržena stříška. Druhá možnost vjezdu sanitky je přes prostor garáže, na kterou navazuje hospodářská chodba s výtahem. Třetí možnost, kterou je uvažována jako záložní, je stání v soukromé zahradě hospice. Toto stání může sloužit k důstojnému odvozu těla zemřelého pacienta.
Přízemí nové části hospice je propojené s nádvořím, do kterého jsou orientovány jednotlivé prostory, jídelna se zázemím, rodinný pokoj s neformální jídelnou, dětské a teenage herny a bistro, natočené do dvora se západním sluncem a výhledem na cibulku. V patře se společný pobytový prostor obtáčí okolo vnitřního dvora, je z něj výhled na věž cibulky a do korun stromů, pokoje jsou pak orientovány do východní zahrady.
Ke každému z pokojů přiléhá lodžie pro venkovní pobyt na lůžku a přístup na venkovní terasu. Lodžii je možné uzavřít vnější okenicí s lamelou, aby intimita venkovního prostoru byla úplná. Pokoj je propojen se zahradou posuvným oknem, které lze v letním období široce otevřít a lůžko snadno projede přes práh. V noci lze bezpečně větrat pomocí malého otvíravě výklopného modulu okna. Naproti lůžku stojí polohovatelné křeslo pro rodiče a protější stěna je opatřena magnetickou stěrkou. Je na ní možné umísťovat písmena, siluety zvířat, nebo třeba vlastní fotografie rodiny, které pomohou cítit se návštěvníkům domácky. Podlaha je z přírodního linolea, nátěr stěn lze snadno obnovovat.
V severním křídle jsou v úrovni recepce navrženy prostory a terapie pro krátkodobé i dlouhodobé pacienty. Do podkroví severního křídla jsou vestavěny pokoje rodičů, orientovány s ohledem na přehřívání k severu. Přízemí severního křídla slouží zaměstnancům a administrativě. Hlavním prostorem je zde denní místnost s okny do severní zahrady, na kterou navazují kanceláře pracovníků, sociální péče a hovorny.
Jižní část hospodářských barokních budov a také stodol ze třicátých let obsahuje prostory pro setkání s kontrolovanou veřejností. Sídlí zde nadace Zlatá rybka, která je doplněna prostory pro zásobování a sklad dárků v suterénu se samostatným vstupem pro zásobování. V podkroví západní stodoly je navržena nadace rodiny Vlčkových. Má snadný přístup k jednacím místnostem, k víceúčelovému sálu. Provozně lze prostory NRV a Zlaté rybky zcela oddělit. V dolním přízemí dále sídlí prostory terénních pracovníků, na které navazuje sklad pomůcek. V prostorech u kašny sídlí poradenská služba a místnost pro první setkání s klienty. Hlavní hovorna je orientována do veřejné západní zahrady. Při prvním kontaktu se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů areálu přes veřejnou zahradu do lesoparku s čínským pavilonem.
Víceúčelový sál ve východní stodole je propojen s foyer pro prostory nadací, lze je však snadno rozdělit na zcela nezávislé. Ostraha objektu je umístěna v bývalé hospodářské budově za víceúčelovým sálem, a je tak v pomyslném středu areálu.
Technologické prostory jsou vzhledem k délce budov a trasám rozvodů navrženy na několika místech. Část je v suterénu pod novostavbou, část ve sklepích pod terasou mezi stodolami.
Hlavní příjezd do areálu je z východní strany ulicí U Cibulky, na kterou navazují kryté garáže s 15 parkovacími místy. V ulici U Cibulky jsou pak další 4 podélná parkovací strání.
Zahrady
Západní zahrada je určená široké veřejnosti, je navržená bezbariérově, přičemž rampa udává kompozici a terasovitost zahrady a vytváří mnoho pobytových ploch navázaných na okolní vnitřní funkce. Ve spodní části je n zpevněný plácek před kavárnu v domě zahradníka, v horní části jsou navrženy terasy, kde se propojuje okrasný i užitný život zahrady – rastr ovocných stromů a oranžerie je doplněna o vyvýšené bylinkové záhony. Spolu s palmetami – tvarovanými ovocnými dřevinami, umožňují na místě pěstovat úrodu pro místní workshop, v duchu ferme ornée – okrasného statku. Na kavárnu navazuje veřejné dětské hřiště, u terasy s oranžerií je navržena grotta, ze které kanálkem a kaskádou proudí voda podél rampy.
Vnitřní dvůr Cibulky je poloveřejným chráněným prostorem, kudy lze projít, posedět na vyhřátém zápraží s jižním sluníčkem mezi vysokými květináči s rostlinami, u stolečku nebo na lavičce ve stínu vzrostlého jírovce. Stávající vzrostlé stromy doplněné o nové výsadby a záhony s okrasnými trvalkami a travinami vytváří příjemné mikroklima tohoto místa a potěší květinovým detailem. Decentní osvětlení promění dvůr v příjemný prostor a prodlužuje tak příjemný pobyt do večerních hodin. Je zde dostatek prostoru pro konání sezónních akcí – letního kina či přednášek. Workshop u multifunkčního sálu je místem, kde příbuzní pacientů mohou trávit čas výrobou bylinných čajů, výrobou marmelád nebo aranžováním květin ze západní zahrady. Lokální produkci je pak možné zakoupit v kavárně nebo si odnést vzpomínku s sebou.
Nová stavba obsahuje dvůr se zahradou, kde rostou vysoké stromy, kvetou záhony, děti mají možnosti pohrát si na menším hřišti s terénními modelacemi, dospělí posedět na terase u bistra nebo pobýt na travnaté ploše uprostřed atria.
Soukromá severní zahrada je místem, kde má personál hospice možnost zregenerovat svoje duševní síly v klidném posezení stranou od živějších částí areálu. Největší hodnotou tohoto místa jsou dvě spodní terasy, kde náznakovou rekonstrukcí odkrýváme původní hodnoty – vodní prvek na ose se sloupkem, terasu s alejí zakončenou vyhlídkou se sochami Číňanů. Tvarosloví záhonů koresponduje s dalšími částmi areálu, historickou vrstvu v podobě původních prvků doplňuje vrstva soudobá. Tato část je plná zákoutí s vyššími záhony trvalek, mezi kterými je možnost posedět, obklopen zelení. Zahrada je stinného charakteru, součástí atmosféry zahrady jsou vodní prvky pítek pro ptáky.
Chráněná východní zahrada má tři hlavní náplně – odpočinkovou, meditační a společenskou. Celou zahradou prochází okružní vycházková cesta, podél které se nachází pobytová zastavení s pestrým charakterem – je zde slunný palouk, společenská část s ohništěm, meditační kaple a vzpomínková zídka s liniovým vodním prvkem a vzpomínkovými kameny. Každý z hostů hospice může vybrat jedinečný kámen, který jako vzpomínku umístí do kašny s vodou.
Východní zahrada těsně navazuje na předzahrádky pokojů hospice. Oddělení a pocit soukromí zaručuje pečlivě komponovaná vrstva keřů a záhonů, které vzájemným překrýváním vytváří pohledové bariéry, přičemž však zůstává možnost volně mezi keři projít a z malé předzahrádky prostoupit do většího prostoru východní zahrady.
Technologické řešení
Cílem je navrhnout smysluplný ekonomický provoz a hospodaření s energiemi. U památkových budov není možné zateplit jejich stěny. Je možné zateplit podlahy ve styku s terénem a omezeně střešní plášť. Nicméně ztráta budov bude na dnešní poměr větší, než je obvyklé. Pro šetrné hospodaření s energiemi je rozumné vybudovat sestavu zemních vrtů, které budou jímat zemní teplo a pomocí tepelných čerpadel využijí zemní teplo k vytápění a částečnému chlazení v letním období.
Novostavba je navržena ve standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Přesto i zde bude výhodné využít zemních vrtů pro vytápění. Dále předpokládáme kompletní umělou výměnu vzduchu s rekuperací. Podkrovní prostory přepokládáme vybavené chlazením. Technologie jsou umístěny v suterénu.
V prostorech mezi jižními stodolami je umístěno
Stavební řešení
Historické domy budou po podrobném stavebně technickém průzkumu pokud možno pietně obnoveny. Dispoziční dvoutraktové řešení dlouhých staveb vyžaduje vybourání otvorů, které umožní plynulý pohyb pacientů i zaměstnanců po budovách. Historické domy bude nutné zbavit vlhkosti, předpokládáme užití větraných základových konstrukcí. Pro střešní krajinu bychom rádi použili nadkrokevní izolace s patřičným důrazem na řešení detailu u římsy staveb. Okna budou dřevěná, špaletová s krycím lakem. Dveře vstupní z masivního dřeva.
Novostavba je konstrukčně navržena ze železobetonu, založená na bílé vaně. Železobetonová konstrukce je rozumná volba s ohledem na podzemní část stavby. Zároveň má železobeton dobré akustické vlastnosti mezi jednotlivými pokoji. Fasádní plášť je tvořen dřevěněnými profily a skleněnou výplní. Střecha pavilonu má navrženou masivní vrstvu substrátu, pro závlahu budou sloužit akumulační nádrže na dešťovou vodu.
Povrchy dvorů jsou navrženy tak, aby byly přizpůsobeny pohybu vozíčků a lehátek Tedy pevné bezesparé – vymetaný beton, nebo s minimální spárou – kamenné nebo betonové dlažby. Podél historických domů jsou navrženy kamenné mozaiky, které umožní lepší však dešťů.
Autor:
Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík, Martina Forejtová/Land05
Spolupráce:
Františka Chaloupková, Jan Hájek, Barbora Juříčková, Martin Hložka, Lucie Neničková, Jakub Masný, Monika Šafářová a Vladimír Novák / Land05
Investor:
Nadace rodiny Vlčkových
Místo:
Praha - Košíře
Architektonická soutěž:
2. místo
Projekt:
2021–2022
Vizualizace:
Dousek–Záborský