Areál bývalého soudu a věznice nese vzpomínky na totalitní 50. léta a utrpení vězňů. Připravovaná obnova přináší příležitost nově interpretovat význam tohoto místa. Vytvořit novou identitu celého objektu a stát se moderní demokratickou institucí s historickou pamětí.
Pro náš návrh byl určující ambivalentní vztah muzea a funkčního uspořádání soudu. Muzeum připomíná nejkrutější dobu tehdejšího totalitního režimu a historickou paměť celého areálu v protikladu budovy soudu 21. století, který nabízí spravedlnost na místo strachu. Snažili jsme se, aby sousedství obou funkčních celků bylo nenásilné a návštěvníci i pracovníci soudu byli konfrontování s příběhem vězení decentním způsobem, aby si jej při každodenní činnosti téměř nevšimli. Návštěvník muzea má naopak setkání s historií prožít hlubokým způsobem. Je veden exteriérem se stálou expozicí instalovanou mezi zdí a trvalkovým záhonem, ve druhém prostorovém plánu. Během cesty sám postupně rozkrývá expozici a dochází k intenzivnímu prožitku celého tématu. Expozici ukončuje vnitřní dvůr jako místo tiché kontemplace a piety. Poskytuje návštěvníkovi prostor, ve kterém může nechat doznít množství vjemů.
Pět dvorů a okolí
Hlavní architektonickou podstatou areálu je palác za zdí. Svým složitým půdorysem vytváří množství dvorů s různou proporcí a orientací vůči světovým stranám s vzájemným vztahem k centru města. V současnosti je areál hluchým místem bez zapojení do organismu města. Půdorys budovy vymezil pět dvorů, každý má své určení.
Muzejní a justiční dvůr jsou určeny široké veřejnosti. Centrálním prvkem každého z dvorů je zapuštěný pobytový trávník, který poskytuje prostor pro různé druhy aktivit. Podél zdi je navržené lipové stromořadí s podsadbou trvalkových záhonů. Před budovou soudu jsou umístěny stožáry pro státní vlajku a vlajku evropské unie a pomáhají tak identifikaci soudního dvoru.
Vnitřní pietní dvůr využívá expozice muzea. Dvůr je komponován dvěma prvky – kamenným štěrkem a nově vysázenými stromy. Štěrk zobrazuje dvůr ve své syrovosti, konfrontuje návštěvníka s tragédií místa, odráží zvuky kroků a posiluje tak dramatickou atmosféru místa původní věznice a popraviště.
Do štěrku jsou vysázené řady Slivoní okrasných (Prunus incisa Umineko) jako památka na popravené a mučené vězně a zároveň jako symbol naděje, pokračování života a aktu smíření. Vysoko nasazený kmen a útlá silueta stromu umožňuje průhledy dvorem do oken budov a nahoru k nebi. Pohled z oken kanceláří soudců a chodeb směřuje do korun stromů a ty zahalují těžký osud novou vrstvou ševelícího listí.
Probační dvůr je orientován k centru města a plní funkci předprostoru okresnímu státnímu zastupitelství a mediační a probační službě.
Služební dvůr slouží pro příjezd justiční stráže a zázemí soudu a chráněné prostředí pro eskortu vězněných. Vjezd vede z jižní strany přes stávající parkoviště, kde uvažujeme s reorganizací parkovacích stání.
