Tři vrstvy architektury, tři různá využití areálu, tři originální řešení
Areál bývalých tiskáren v Liberci, Kristiánově, je unikátní srostlicí stavebních vrstev. Prolínají se zde různé stavební etapy spolu s různým funkčním využití jednotlivých domů. Soubor je založený na urbanismus konce 18. století – zahradní čtvrti s měšťanskými domy určenými pro bydlení.
Areál bývalých tiskáren v Liberci, Kristiánově, je unikátní srostlicí stavebních vrstev. Prolínají se zde různé stavební etapy spolu s různým funkčním využití jednotlivých domů. Soubor je založený na urbanismus konce 18. století – zahradní čtvrti s měšťanskými domy určenými pro bydlení. V libereckém areálu tiskáren se podobných domů dochovalo celkem pět. Vily byly postupně doplňovány o drobnější či větší dostavby výrobního charakteru. Během přelomu a na počátku 20. století získal areál výrazný industriální vzhled díky čtyřpatrovým budovám továren.
Složité kompoziční schéma doplňuje jednoduchá architektura obytného domu na obdélném půdoryse, vsazeného do druhého prostorového plánu. Lodžie tvořené desky a sloupy vytváří základní architektonický výraz domu, představený rastr. Jednoduché až prosté členění odpovídá přímosti industriálních staveb. Césura mezi továrnami a novostavbou usnadňuje čtení nové vrstvy a postupného vývoje areálu a rozvíjí velkorysé měřítko továrních staveb. Parcelace zahradního města, kolmá k ulici, je čitelná v rytmu vil a bran mezi nimi. Stopu parcelace interpretujeme ve společném vnitrobloku, kde jsou navržena tři rozdílná místa, tři atmosféry. Středový plácek je parafrází na cour d´honouer. Boční klidové prostory jsou určené pro dětské hřiště nebo setkání obyvatel domů.
Na historický vývoj Liberce, českého Manchesteru, odkazuje obnovený komín. Liberecké vertikály jsou fenomén a množství komínů v Liberci ubylo. Komín by se mohl stát novou značkou oživených tiskáren.
