Z pohledu celopražského měřítka má zvolené místo vazbu na dvě zásadní městské linie, na řeku a na magistrálu. Obě poskytují nové budově prostor pro blízké i vzdálené pohledy a splňují předpoklad pro umístění výrazné stavby. Budova na nábřeží navazuje na kontext monumentálních staveb podél obou břehů řeky.
Cílem návrhu je vytvořit vizuálně silné spojení s řekou a propojit vybranou lokalitu s říční krajinou. Prosklená fasáda tak v dialogu s řekou vytváří vizuální efekty viditelné z dálky – bodem, ke kterému se blížíte nebo se od něj vzdalujte. Dramatický tvar budovy je fyzickou interpretací zvukových vln vycházejících z koncertních sálů.
Umístění nové filharmonie na pozemku vychází z návrhu nových plánovaných ulic městské čtvrti, z uvažované výškové regulace a z hlukových omezení okolní infrastruktury. Budova svou výškou nepřesahuje okolní stavby a doplňuje pražské panorama nekonfliktním způsobem. Parter s kavárnami, obchody, dílnami a foyer aktivuje život na novém velkorysém náměstí, které sestupuje k vodní hladině řeky Vltavy a díky nové náplavce tak vznikne jeden společný prostor s mnohostranným využitím plným života. Půdorysné uspořádání je orientováno kolem hudebních sálů, které jsou propojeny několika otevřenými prostory napodobujícími jevištní balkóny. Ty jsou vizuálně propojeny ze vstupní haly i vzájemně mezi sebou. Střecha budovy se stává novým otevřeným důležitým veřejným prostorem s restaurací umožňujícím panoramatické výhledy.
